Tyto fotografie v libovolném rozlišení a náhledy

Po posledních nepříliš teplých víkendech je plán 5 dní do slunečné chorvatské Paklenice (800km z Brna).
Účastníci: Brno (Jonáš,Matěj, Lucka, Ilona, Vlaďka, Maxim, Libor, Honza), Plzeň (Eva,Kamilka, Míša), Praha (Ondra a spol).
Vylezeno: Anica Kuk (6a : 6-8délek, Danaja 5b: 3 délky ), Veliki Cuk (6a: 4délky, 3 : 3 délky), Maly Cuk (5a: 4 délky), Jednodélky Shogoth varianta 6a 30m, 2x 6a, 1x 6a+, 5b

20.4. ve středu vyrážíme po páté odpoledne, v Mariboru opět půlhodinové váhání nad nejasnou trasou navrhovanou GPS, opět jsme se nevyhli placeným úsekům ve městě, dale mimo dálnici Slovinskem přes Ptuj. Na hranicích kupodivu i nyní v noci 20 minut čekání. V paklenici Starigradu jsme ve 2 ráno, spíme opět na pláži u věže Večka Kula.

21.4. Ráno nás budí příjemné slunce a teplota stoupá na 20 stupňů. na pláž dorazila Eva z Plazně. U vjezdu do skal jsme v 9, kartou platíme vstup do parku na 5 dní (120kun, kuna 3,60czk). Na dně kaňonu oproti srpnu teče říčka Paklenice, tak je horší přístup k některým cestám, ale pro děti je to zdroj zábavy na většinu dne a osvěžující koupání. Ve stěně na slunci to celkem připaluje. Lezeme zahřívací jednodélky 5b, 5c, 6a Shogoth varianta, dále ve třech Veliky Čuk 6a. Kolem osmé jedeme do kempu. Po nahlédnutí do kempu Igor, kam mělo dorazit více znamých z Brna jsme se rozhodli zůstat v sousedním kempu Jacek, který byl prázdný a s lepším přístupem k vodě. Byli jsme tu v létě a majitel byl opět fajn, hned večer nás pozval na pivo a povídali jsme do setmění. Kemp za 25 kun za osobu, děti zadarmo. Vedle v Kempu u Igora chtěli navíc 17 za stan a 17 za auto. Děti tu řádili na rozvěšených lanech a chodili po pláži a hledali mušle a honili se s dcerou majitele kempu po jeho baráku.

22.4. Ráno dorazili další 2 auta - Maxim a Ondra. Do skal vyrážíme až v 10, tak parkujeme dále ke skalám. Chtěl jsem vylézt cesty Danaja, Karomore na Nos Anica Kuka, ale je tam fronta lidí, tak lezeme nečekaně dlouhou 6a na Anica Kuk. Lezeme ve třech 6 délek. Od začátku je to hodně snadný choďák, ale od 4 délky je 1. převis 5c, záhy další a 10 metrů vertikální rýhy kanálů bez možnosti zajištění. Na závěr převis 6a, jištěný naštěstí dobře. Nad převisem po šesti délkách končí jištění ve slušně ukloněné stěně, ovšem terén je nepřehledný, místy kolmé velké balvany, tak se musíme dále jistit smyčkama. Nahoru je to dobrých 200m do výšky a na samém vrcholu hřbetu Anica Kuk sledujeme západ slunce. Dolů jdeme po značené cestě, kterou ovšem sledujeme s problémy a vracením se. Dolů jde v hoších místech jako via Ferata s jištěním ocelovým lanem. Mysleli jsme si v průběhu lezení, že dolů jen slaníme, ale časově to nakonec obccházením vyšlo hodně pomalu, že jsme v kempu u stanu v 11 večer.

23.4. -25.4. jeste dopisu...

[ hlavní stránka ]